Mánie‚ hypománie
MÁNIE, HYPOMÁNIE
Stavy mánie a hypománie jsou, dá se říct, pro pacienta tou příjemnější záležitostí. Při těchto stavech netrpí. Trpí spíše jeho okolí. Při stavu mánie má pacient nekonečně mnoho sil, vše zvládne, téměř nespí, je schopný za noc vymalovat celý byt ( slova jedné pacientky ), je zrychlený, takže někdy je problém takovému člověku rozumět. Než dokončí jednu myšlenku, už začíná další. Není ale pro něj ani žádný problém utratit všechny peníze z konta. U hypománie jsou tyto příznaky méně patrné. Asi bych to hodně (!) zjednodušeně popsala tak, že při manii, je člověk hodně veselý, při hypománii sice méně, ale stále více, než bývá za normálních okolností. Je velice důležité tyto stavy umět rozeznávat, protože po stavech "veselí" přicházejí stavy "smutku". (Pravda, někdy i v opačném pořadí.
Jana při mánii začne "realizovat" věci, nad kterými v době remise třeba jen trochu přemýšlí. Nebo ji to jen jednou někdy napadlo. Ale už to téma v hlavě má. A pak v době "veselí" píše, zjišťuje, pracuje do noci. Píše dopisy do různých institucí, domlouvá si "hrozně důležité" schůzky a má pocit, že právě ona je tím nejpovolanějším člověkem a odborníkem. Tyto stavy jí nevymluvíte, protože je to vždy "strašně důležitý", a chce , a hlavně musí to dodělat. Má ráda výtvarné umění a v době hypománie si ujíždí na výrazných barvách, má ráda všechno lesklé, strakaté, extravagantní, atd.
Moje partnerka je praktický člověk. Nesnáší nákupy, hlavně oblečení. V těchto "veselých" stavech ale chodí nakupovat velmi ráda. Někdy i rádoby tajně přes internet. Pak je taky vždy problém jednak si něco vybrat ( protože člověk v mánii, hypománii má asi jiné myšlení), a pak ukočírovat např. počet kusů oblečení. Nestačí jedny kraťasy na konci léta, potřebuje nutně alespoň dvoje, nebo radši troje. Tohle je jen obrazně řečeno (!), ale v podstatě je to tak. Ten člověk si "jede svou". Jednou mi partnerka řekla, že s člověkem v mánii nebo hypománii nesmíte moc diskutovat a nechat se zaplétat do jeho "střeštěností". Postavit ho před hotovou věc a jiná možnost prostě neexistuje. Někdy to vyzkouším. Nesmíte ho ale naštvat. Jakmile ho naštvete, už ho neuhlídáte.
U stavů hypománie je hrozně důležité naučit se je rozpoznávat. Nemůžete totiž z každé dobré nálady udělat hypománii. Někdy je člověku opravdu jen dobře a chce se smát. A pokud se k tomu blízký člověk postaví tak, že každý úsměv je hypománie, nemocný se přestane smát a bude se ve své nemoci akorát utápět. A to je špatně. Stavy mánie myslím blízké okolí pozná dost rychle.
Hypománie může působit příjemně. Když ovšem víte, že bude následovat propad, už to vůbec příjemné není... Navíc může snadno přerůst v plně rozvinutou mánii.
Mezi další rizika patří fakt, že člověk, který je manický často přestává brát léky. Proč taky, když se cítí výborně. Velkým rizikem je také příp. promiskuita. A pozor, je také důležité nepodlehnout jakémusi charizmatu, který srší z manického nebo hypomanického člověka. Ten člověk může působit sebevědomě a rozhodně.
Příznaky těchto dvou stavů jsou velmi velmi variabilní.